Vyhlašuji veřejné pátrání po svatebních šatech. Nevěřila jsem, že se tato situace kdy stane realitou, nicméně je to tady. Budu se vdávat a tudíž potřebuji svatební šaty. A to je kámen úrazu.
Samozřejmě základním předpokladem pro každý nákup je nemít předem žádná očekávání ani představy. Jenže jak to dodržet právě u šatů, o kterých většina holčiček sní od útlého mládí? Bohužel fixní představa se nevyhnula ani mé hlavě. Chtěla bych mít šaty jako vystřižené z padesátých let, do poloviny lýtek, pěkně nadýchaná sukně, která bude vytvářet elegantní vlny při každém mém pohybu, korzet a na něm krajkový vršek, ideálně se stojáčkem a dlouhými rukávy. To vše doplněno kloboučkem se závojem těsně pod nos. V pátek jsem lítala po Praze jako šílená a obrážela jeden svatební salón za druhým. Proč mne nepřekvapilo, že ani jeden z nich nemá v nabídce šaty, které nejsou až na zem a nazdobené jako šlehačkový dort? O dlouhých rukávech ani nemluvě, i když zejména ty by se leckteré nevěstě sešly. Věřím v sílu progresu a věřím, že i u nás bude doba, kdy salóny budou prezentovat více než jeden typ šatů, které se liší maximálně uvazováním na mašličku nebo na knoflíky a počtem květů posetých po sukni. Bohužel pro mne to však vypadá, že již budu dávno pod čepcem:).